Anuita představuje fixní tok plateb skládajících se z úroku a úmoru. Může jít o platbu instituce jednotlivci, který například dříve u této instituce spořil nebo naopak splátku jednotlivce, například hypotéky.
Část platby představuje úrok z úvěru, část úmor, který snižuje dluženou částku. V průběhu splácení se jejich poměr mění (podíl úroku klesá, podíl úmoru roste), pravidelná splátka však zůstává stejná (pokud není domluveno jinak).
Výhodou může být pro dlužníka získání většího obnosu, například u zmíněné hypotéky. Pokud jsme na straně věřitele a necháme si například anuitně splácet výhru v loterii nebo doplňového penzijního spoření, využíváme faktu, že peníze, které nám ještě nebyly vyplaceny, jsou úročeny.